Jedinečnost vývoje
V našem životě se neustále někam posouváme. Neskončíme v jednom bodu, v němž bychom setrvali až do konce života bez jediné změny na našem těle nebo v naší psychice. Tyto nejprve váhavé a později jisté a rázné krůčky dopředu nám zajišťuje vývoj. Samotná vývojová (v některé literatuře se uvádí též ontogenetická) psychologie zkoumá změny psychiky s postupujícím věkem jedince (od početí až po smrt).
Vývoj není neviditelná hybná síla, která v nás narůstá společně s věkem. Je to tendence, která může být zrychlená, zpomalená (tzv. retardace vývoje), regrese (navrácení se do předchozího stadia) nebo zcela zastavená. Zrychlený i zpomalený vývoj nejsou zdraví ohrožující situace, později se za příznivých podmínek vývoj dorovná do své přirozené podoby. Retardace vývoje a regrese však musí být řádně prošetřeny odborníkem a s dětmi je nutné pracovat, aby se vývoj srovnal v rámci možnosti co nejvíce do pořádku.
Vývoj ovlivňují různé faktory. Výsledný vývojový stupeň závisí na jejich kombinaci. Když se dítě narodí, nezapřeme nesporný genetický základ, který získalo od svých rodičů. Jeho genetická výbava a vrozené dispozice formují jeho vstup do života a zůstávají i dále po celý život. S některými genetickými dispozicemi se dá pracovat (např. hudební sluch), s jinými je práce těžší (uvádí se inteligence, která z větší části závisí právě na genetické výbavě než na vlivu prostředí) a jiné ovlivnit téměř nelze (např. temperament). S některými dispozicemi se narodíme a celý život je nosíme v sobě, nemusí se v nás však ani aktivovat. Záleží na tom, jak jsou jednotlivé dispozice rozvíjeny nebo potlačovány. Když se např. narodí dítě s nadáním na matematické operace, ale jeho okolí s ním tuto oblast aktivně neprocvičuje, nemusí dosáhnout svého plného potenciálu a talent nemusí být správně využit. Z oblasti psychopatologie můžeme zmínit genetické sklony ke schizofrenii, která nutně nemusí propuknout, pokud není podnícena intenzivní stresovou událostí v životě jedince.
Jak bylo předestřeno v předchozím odstavci, vývoj ovlivňuje také výchova a prostředí. Rozvíjí nebo potlačuje vrozené predispozice a zodpovídá za první vlnu velmi důležitého jevu socializace. Socializace je složitý proces, jehož cílem je začlenění jedince do společnosti. Socializaci zprostředkovává nejprve rodina, od níž se dítě sociálním učením připraví na první vstup do společnosti- školkového a později školního kolektivu, zájmových skupin atd., jež tvoří druhou vlnu socializace.
V tématu vývoje je nutné zmínit také mechanismus zrání. Může znít podobně jako vývoj, ale ve skutečnosti je to podmínka vývoje. Dítě musí uzrát na určitou úroveň, aby mohlo ve vývoji postoupit dál. Můžeme si to demonstrovat na případu, kdy dítě musí nejprve ovládnout skřeky a jednoduché slabiky, aby mohlo později začít mluvit.